↗

Podobně silnou pozici žen ve vedení nemá žádná z větších českých politických stran. Foto FB Česká pirátská strana

Na první pohled se po pirátském celostátním fóru nic zásadního nezměnilo: dlouholetý předseda Ivan Bartoš a duchovní otec pirátského vládního angažmá celkem bez problémů obhájil svůj post. Proti své vyzyvatelce, europoslankyni Markétě Gregorové získal více než dvě třetiny hlasů.

Hned na pohled druhý ovšem sněm ukázal důležitou tendenci uvnitř Pirátské strany, která se projevila při volbě místopředsednických postů. Zbytek dosavadního Bartošova vedení totiž prošel absolutní obměnou.

První místopředsedkyní se stala jedna ze čtyř pirátských poslanců Klára Kocmanová, která ve funkci nahradila europoslance Marcela Kolaju. Další místopředsednické pozice obsadila europoslankyně a neúspěšná uchazečka o předsednický post Markéta Gregorová, dále náměstkyně hejtmana Jihomoravského kraje Jana Holomčík Leitnerová a Dominika Poživilová Michailidu, která působí jako zastupitelka obce Krnsko nedaleko Mladé Boleslavi.

Jednatřicetiletá Kocmanová patří mezi nejmladší poslance, stejně stará Gregorová je nejmladší českou europoslankyní. Nejstarším člověkem v předsednictvu bude sám Bartoš, jemuž bude v březnu čtyřicet čtyři.

Svůj post v nejužším vedení neobhájila náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hana Hajnová. Další místopředsedové Blanka Charvátová a Martin Jiránek své pozice už neobhajovali. Oproti současnému vedení blízkému centristickému pojetí tak Piráty po dva roky povede předsednictvo mladší, s většinou žen, které potenciálně může znamenat změnu současného kurzu včetně pirátské účasti ve vládě.

Oproti sněmům jiných stran z posledních dvou let byl pirátský sjezd osvěžující. Zatímco na sněmu TOP 09 loni v listopadu a sněmech ODS, KDU-ČSL a STAN předloni obhajující předseda neměl protikandidáta, u Pirátů tradičně funguje vnitrostranická demokratická soutěž. Posty ve vedení navíc vybírají všichni členové, a nikoliv situačně stloukané zájmové většiny lokálních delegátů.

Také většinově ženským vedením se Piráti výrazně liší od dalších velkých českých stran: STAN a lidovci mají ve vedení ženu jedinou, TOP 09 má v šestičlenném vedení dvě ženy, ODS dokonce žádnou, vyjma europoslankyně Veroniky Vrecionové, která je členkou předsednictva automaticky ze své pozice předsedkyně klubu ODS v Evropském parlamentu. Sociální demokraté, pro něž by měla být emancipace integrální a praktickou součástí politiky, mají v devítičlenném předsednictvu jedinou ženu. Jedinou ženu má v pětičlenném nejužším vedení i hnutí ANO, ve vedení ultrapravicové SPD ženy úplně chybí.

U Pirátů jde přitom o důležitý posun — s image strany „kluků ajťáků“ měli se zastoupením žen dlouhodobě potíže. V předchozí sněmovně mezi dvadvaceti Piráty zasedaly pouze tři ženy a před volbami 2021 se stala virální fotografie krajských lídrů koalice Pirátů a STAN, kde se mezi třináct mužů vklínila jako jediná žena Olga Richterová, která stála v čele pražské kandidátky. Rovněž diskuse na pirátském fóru o genderových kvótách byla plná klišé a místy opravdu nedávala tušit, že se děje na platformě liberální strany vzývající lidská práva.

Protivládní křídlo versus pragmatici?

Na pozadí chystaného sněmu probíhaly v médiích i na veřejném pirátském fóru širší diskuse jednak o účasti ve vládě Petra Fialy (ODS), jednak o možné reformě vnitrostranických procesů a potenciálním omezení vnitřní přímé demokracie.

Za představitelku křídla, jež zdůrazňuje „pirátskou autenticitu“ a staví se do opozice vůči středovým liberálním pragmatikům, podporujícím účast v pravicové vládě s krajně mocensky nastavenou ODS a ostře konzervativními lidovci, byla označována předsednická kandidátka Markéta Gregorová. Ta však své dříve kritické postoje k účasti ve vládě i ke koalici s hnutím STAN v diskusích před sobotním sněmem korigovala.

„Rozhodně nebudu iniciovat odchod z vlády. V médiích chválím práci všech našich ministrů,“ potvrdila v odpovědi na přímou otázku v grilování kandidátů na sněmu Gregorová. Na pirátském fóru dříve pouze avizovala, aby byly jasně stanoveny podmínky, za nichž bude třeba z vlády odejít. Odchod z vlády odmítl i sám Bartoš. „Může ale nastat situace, kdy by Piráti — potom, co by se o tu věc porvali — museli z vlády odejít. Příkladem je, kdyby měl projít ústavní zákon o ukotvení manželství jako jediného možného svazku muže a ženy,“ uvedl.

Strana přitom v současnosti nevzkvétá, spíše naopak. Kromě toho, že v důsledku koalice se Starosty mají Piráti pouhé čtyři poslance, oslabili Piráti i v předloňských komunálních volbách. Ztratili tehdy 79 mandátů, viditelný post pražského primátora pro Zdeňka Hřiba i svou specifickou „baštu“ Mariánské Lázně.

Letos v červnu budou Piráti bojovat o obhájení svých tří mandátů v europarlamentu. Na podzim pak budou obhajovat pozice v krajích, kde mají několik prvních náměstků a hejtmana v Plzeňském kraji. Souběžně bude obhajovat mandát jeden ze dvou pirátských senátorů Lukáš Wagenknecht.

Kocmanová a Gregorová faktickými předsedkyněmi?

Piráti jsou součástí nepopulární Fialovy vládní koalice a soudě dle rozborů volebních modelů slábnou zejména ve prospěch hnutí ANO. I o těchto problémech se nakonec na sněmu diskutovalo. Oba kandidáti vyjádřili naději, že po příštích sněmovních volbách, do nichž půjdou Piráti samostatně, získají alespoň desetkrát více poslanců, tedy přes čtyřicet.

„Nemyslím si, že cesta vede přes tajtrlíkování na TikToku jako ANO. Naše cesta je dostávat i mladé lidi do předsednictva, do viditelných pozic v rámci krajů. Mám potenciál oslovit nějakou skupinu, ale jinou oslovím velmi těžko. Když vám je pětačtyřicet, tak vám to osmnáctiletí lidi stejně nevěří. Jediný způsob je být inkluzivní a propustná strana pro lidi mladší než čtyřicátníci, kteří budou naši politiku srozumitelně adresovat,“ řekl k problému ztráty mladých voličů v debatě Ivan Bartoš.

Ivan Bartoš, letitý předseda, hlavní pirátská tvář a tvůrce proměny „nerdského“ spolku v plnohodnotnou součást zdejšího stranického systému, svůj mandát na další dva roky obhájil. Výsledky voleb na místopředsednické posty ukazují, že ve straně sílí kritické křídlo vůči aktuálnímu směru, které v různé míře a s jistou rezervou reprezentují Klára Kocmanová, Markéta Gregorová i Dominika Poživilová Michailidu, sestra pravicí nenáviděné Jany Michailidu.

Gregorová získala solidní podporu v obou kolech předsednického klání a v rámci strany patří ke stále výraznějším tvářím, jejichž zásadní moment může přijít, až se bude řešit nástupnictví Ivana Bartoše. Vzhledem k Bartošově vytížení na ministerstvu pro místní rozvoj přitom je dost možné, že fakticky bude vnitrostranická práce na kvartetu nových místopředsedkyň.

Pokud se při volbě vedení diskutovalo o odchodu z vlády, zcela chyběl aspekt širší společensko-politické odpovědnosti Pirátů. Přitom pokud by se namísto setrvání ve vládě rozhodli přejít do opozice, vytvořili by tolik potřebnou systémovou a věcnou alternativu vůči vládní koalici. Dnes totiž kritikům vlády nezbývá než volit populisty, nejít k volbám anebo dát hlas nesněmovním alternativám s krajně nejistým výsledkem. Ve chvíli, kdy je bezprostředně ohrožená české demokracie, by i Pirátům mělo jít o mocenské pozice jejich strany až ve druhé řadě.