Vy jste se zeptal, já odpověděl -- ano, požadavky na vyhazov určitého akademika se na našich vysokých školách posledních třicet let vyskytovaly.
A to jako nátlakové akce. Různých skupin, jen to vesměs byli kolegové-akademici a uměli proto vařit jedy mnohem efektivněji než ta skupinka útočící na Kalhousovou.
Odchody se požadovaly z různých důvodů -- domnělá či skutečná ušpiněnost předchozím režimem, aktivita v té aktuálně nevhodné straně nebo hnutí, konverze k nevhodnému náboženství kombinovaná sňatkem s muslimkou nebo naopak aktivní militantní islamofóbní nesnášenlivost vůči skupině obyvatel. Domnělé nebo skutečné plagiátorství. Anebo také prostě skutečnost, že se nesnesitelnému militantní magorovi s docentským titulem podařilo v plejádě jeho arogantních zhovadilosti po desetiletí ve funkci děkana najít jednu, co společensky dostatečně rezonovala.
Ano. většinou je nátlak veden sofistikovaněji, ale v zásadě to patří k vysoce konkurenčnímu prostředí. Nejde o ty nátlakové akce, blbci se najdou vždycky, ale o rezistenci university, resp. jednotlivých fakult.
Pokud by se americká svoboda smýšlení, projevu a slučování striktně omezovala ohledem na to, aby nepřekážela volebnímu marketinku, pak už Trump stejně vyhrál.
Ano, citoval jste z wikipedie, včetně chyby, která na ní je. Max Brod nebyl v roce 1920 sionista. Kafkův výrok je úryvek z dopisu Mileně -- ovšem pointa spočívá v nositelích a důvodech těch vystoupení. Osobně bych z hlediska Kafkovy zkušenosti s náznaky antisemitismu upřednostnil spíše jeho dopis z tatranského sanatoria Maxi Brodovi z roku 1921 o článcích z agrárního Venkova.
Výmarská republika byla sice docela slušná republika, ale nikoliv v roce 1920, to ještě dozníval teror Freikorpsu a poslední komunistická povstání (Ernst Cassirer, který v roce 1920 odešel jako rektor do Hamburku, protože mu vadil rozšířený antisemitismus v Mnichově a v Berlíně -- kde působil v předchozích letech --, nemohl být uveden do funkce, protože v ulicích byly barikády).
Možná Vás to udiví, ale první československá republika byla v širokém okolí jediný stát, který důsledně potlačoval antisemitismus (Steinherzova aféra, bratislavské kravály počátkem třicátých let atd.) Bylo tu něco lidového antisemitismu, ale neporovnatelně méně než v Bavorsku a nedisponovali jsme v českých zemích hajzlíky s univerzitní profesurou jako byl Otmar Spann a další univerzitní antisemitská lůza v Německu. Složitější situace byla na Slovensku, hnusák provozující křesťanský antisemitismu jménem Jozef Tiso měl, bohužel, imunitu.
Občas se vyplatí číst také prameny, třeba byste pak věděl, o čem tehdy Kafka psal a proč by ho právě tyto antisemitské kravály sotva inspirovaly k odchodu právě do Německa.
Svět se dívá jinam
Naďa Vlašín Johanisová
Vy jste se zeptal, já odpověděl -- ano, požadavky na vyhazov určitého akademika se na našich vysokých školách posledních třicet let vyskytovaly.
A to jako nátlakové akce. Různých skupin, jen to vesměs byli kolegové-akademici a uměli proto vařit jedy mnohem efektivněji než ta skupinka útočící na Kalhousovou.
Odchody se požadovaly z různých důvodů -- domnělá či skutečná ušpiněnost předchozím režimem, aktivita v té aktuálně nevhodné straně nebo hnutí, konverze k nevhodnému náboženství kombinovaná sňatkem s muslimkou nebo naopak aktivní militantní islamofóbní nesnášenlivost vůči skupině obyvatel. Domnělé nebo skutečné plagiátorství. Anebo také prostě skutečnost, že se nesnesitelnému militantní magorovi s docentským titulem podařilo v plejádě jeho arogantních zhovadilosti po desetiletí ve funkci děkana najít jednu, co společensky dostatečně rezonovala.
Ano. většinou je nátlak veden sofistikovaněji, ale v zásadě to patří k vysoce konkurenčnímu prostředí. Nejde o ty nátlakové akce, blbci se najdou vždycky, ale o rezistenci university, resp. jednotlivých fakult.
Reakce na studentské protesty v USA mohou přispět ke zvolení Trumpa
Jiří Pehe
Pokud by se americká svoboda smýšlení, projevu a slučování striktně omezovala ohledem na to, aby nepřekážela volebnímu marketinku, pak už Trump stejně vyhrál.
Jak jsem se stal v Německu nežádoucí osobou
Janis Varufakis
Ano, citoval jste z wikipedie, včetně chyby, která na ní je. Max Brod nebyl v roce 1920 sionista. Kafkův výrok je úryvek z dopisu Mileně -- ovšem pointa spočívá v nositelích a důvodech těch vystoupení. Osobně bych z hlediska Kafkovy zkušenosti s náznaky antisemitismu upřednostnil spíše jeho dopis z tatranského sanatoria Maxi Brodovi z roku 1921 o článcích z agrárního Venkova.
Výmarská republika byla sice docela slušná republika, ale nikoliv v roce 1920, to ještě dozníval teror Freikorpsu a poslední komunistická povstání (Ernst Cassirer, který v roce 1920 odešel jako rektor do Hamburku, protože mu vadil rozšířený antisemitismus v Mnichově a v Berlíně -- kde působil v předchozích letech --, nemohl být uveden do funkce, protože v ulicích byly barikády).
Možná Vás to udiví, ale první československá republika byla v širokém okolí jediný stát, který důsledně potlačoval antisemitismus (Steinherzova aféra, bratislavské kravály počátkem třicátých let atd.) Bylo tu něco lidového antisemitismu, ale neporovnatelně méně než v Bavorsku a nedisponovali jsme v českých zemích hajzlíky s univerzitní profesurou jako byl Otmar Spann a další univerzitní antisemitská lůza v Německu. Složitější situace byla na Slovensku, hnusák provozující křesťanský antisemitismu jménem Jozef Tiso měl, bohužel, imunitu.
Občas se vyplatí číst také prameny, třeba byste pak věděl, o čem tehdy Kafka psal a proč by ho právě tyto antisemitské kravály sotva inspirovaly k odchodu právě do Německa.